Květen 2014

Animefest 2014

23. května 2014 v 15:42 | Baka - chan |  Ostatní
Nazdárek ^^
Článek píšu trochu se zpožděním, protože jsem neměla čas a chvíli trvalo než jsem ho splácala, ale přece.

Ano, splnilo se mi to. Opravdu se mi to splnilo. Já tam byla. Abyste rozuměli, AF pro mě měl být do osmnácti let tabu. Rodiče mě prostě odmítají pustit mimo město, kde bydlím nebo u kterého bydlím (a jelikož teď je to někde mezi Hradcem a Pardubicemi, měla to být jen tato dvě, která pro mě byla dostupná) a tak, jsem mohla vždycky jen smutně koukat na fotky, které po nějaké takové akci vylezly na FB. Tento květen jsem slavila šestnácté narozeniny, takže jsem ani nedoufala nebo se ani nepokoušela je znovu přesvědčit, že mě už můžou začít pouštět jinam s klidným svědomím. Prostě jsem věděla, jak to skončí. Řeknou mi, že ne a já odejdu naštvaná. Minulý rok mě ale pustili na Natsucon, který se konal v Praze a myslím, že to bylo jen proto, že jsem jela s kamarádkou, která jela se svými rodiči, tudíž "mě měl kdo hlídat". Nechala jsem mámu, ať si to myslí, protože její rodiče neměli na Natsucon vůbec namířeno, jen jsme se s nimi příležitostně svezly do Prahy a zbytek cesty jsme jely metrem. Byl to takový můj první větší con, nepočítám do toho HK cosplay srazy.
Letošní květnový rozhovor vypadal asi takhle:

,,Že bys mě mohla pustit zas na ten Natsucon." povídám jen tak nenuceně.
,,Tak si běž, no."
,,Fákt? Ok."

Chvíle ticha, máma skládá oblečení.

,,A že bys mě mohla pustit třeba na ten AF. Budu mít narozky a teta mi řekla že bych u ní třeba spala." Už se připravuju na to, že mi řekne ne a skoro se mám k odchodu, protože vim, že to je zbytečný.
,,Tak jeď, no."
Tak jako pomalu se otáčím, jestli jsem slyšela dobře nebo jestli se mi to zdálo.
,,... cože?"
,,No, když se neztratíš..."
,,JAKOŽE FAKT MŮŽU?! YAAAAY."

Styl aneb můj příběh

8. května 2014 v 15:29 | Baka - chan |  Na téma týdne
Na tohle téma se ve mě rojí spoustu názorů, spoustu zkušeností a vět, které křičí jedno přes druhé, takže musím nejdřív zklidnit tu bitku v sobě. Je mi jasné, že je docela široké, ale já si s ním chci poradit, protože tohle je věc, o které se spoustou lidí často zapáleně diskutuju a tak nějak podvědomě se snažím "vyhrát", když se s někým neshodnu a dokázat mu, že to tak není.
A jelikož jsem jedna z těch rockových existencí a milovníků tvrdé hudby, kteří podle toho i vypadají, mám k tomu opravdu hodně, co říct.
V první řadě mě to nutí sem napsat svůj příběh. Příběh holky, která byla odsuzovaná nejenom proto, co si myslela a odlišné názory, ale i proto, jak vypadala. Pak mě láká vzít to celé obecně a shrnout filozofii černé ovce v davu bílých. A nakonec tu s kytičkama hlásat, že by si měl každý obléknout, co chce, protože souzení celého člověka podle vzhledu je povrchní.