Selhání

20. srpna 2013 v 20:25 | Baka - chan |  My thoughts
Našedlý úsvit vyloupnuvší se ze tmy. Uvědomění si svého vlastního bytí, když otevřu oči...
V ústech pachuť prožitého snu.

Kdy hledal jsem podstatu sebe sama.
Kdy se mé vlastní Já stydělo na mě promluvit.
Kdy jsem jen bezcílně bloudil v jeho stopách.
Oděn do nevinné běloby...

Viděl své vlastní Já umírat s prosbami na rtech, ať mu dám svobodu.
Přičemž jsem ho nikdy nevlastnil.
Zemřelo mi v náručí, protože jsem mu nedal svobodu.
Nevěděl jsem, jak.
Až ve chvíli, kdy zavřelo oči, spatřil jsem na jeho rukou okovy.

Vzbudil jsem se do ocelové šedi rána. Se staženým hrdlem a provinilým pocitem. Zoufalá snaha znovu se poddat nevědomí. Nestalo se tak a já si byl jist, že něco ve mě zemřelo a už se nikdy nevrátí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama