Tanec se smrtí

13. března 2013 v 22:29 | Baka - chan |  Jednorázovky
Protože FanFiction prostě není moje gusto...

















Ochotně se nechám vést jejími kroky. Otočka. Smrt mě provrtává pohledem prázdných očních důlků. Čekám na její rozsudek. Znovu mě uvolní ze svého sevření.
,,Kolikrát se mnou ještě budeš chtít tančit než pochopíš, že nejdřív musíš vyplnit svou úlohu?" K chraplavému hlasu se efektivně sem tam přidává skřípání jejích čelistí.
,,Kolikrát ti budu muset opakovat, že se své úlohy vzdávám?" opáčila jsem.
,,Víš... takových jako ty mi už několikrát proklouzlo mezi prsty. Někdy jsem se dívala do tváře takovému zoufalství, že jsem se smilovala. Jenže tebe nenechám se prostě jen tak vzdát." Povytáhla si kápi na hlavě, aby na mě lépe viděla. Očima, které nevidí.
,,Já jsem zoufalá!" nedala jsem se. ,,Zatanči si se mnou ještě. Prosím, naposledy, ještě jednou to zkusím..."
,,Ještě pořád ses nepoučila? Vážně je tvoje naděje tak nehynoucí?"
,,Žádnou nemám."
Smrt ke mně udělá pár kroků. Kosti zachrastí. Umřu? Možná už konečně umřu..?
,,Nechceš mi takovou věc, doufám, namluvit... Tvůj případ ještě rozhodně není ztracený. Nejsem zvyklá duším takhle rozmlouvat a tahat z nich důvody, proč se tak rozhodly. Je jedno, kolikrát mě ještě pořádáš o tanec, odpověď už znáš. Už několikrát jsi ji slyšela.
Říkají o mě, že jsem nemilosrdná. Já bych řekla, že můj kolega támhle nahoře je přísnější. Kolik duší jen mávnutím ruky zatratil dřív než se zrodily? Kolik zoufalců nechal, aby si dosyta vychutnali léta, kdy stejně nemohou ani vstát z postele? Ty jsi byla tím, nad kým rukou nemávnul. Měla by sis toho vážit." Smrt se odmlčela. ,,Á... teď tu mám akutní případ, takže už mě nezdržuj."
Než stačím cokoliv namítnout, zmizí. Za pokus to stálo.

Vyjekla jsem leknutím. Něcí ruce mne zezadu popadly kolem pasu a škubly mnou dozadu. Oba jsme dopadli na zem vedle zábradlí. Smýkl se mnou na stranu a pak jsme oba stáli vedle sebe a prudce oddechovali. Já leknutím, jenže on vzteky. Zuřil.
,,Ty ses zbláznila!! Co si o sobě, kurva, myslíš?! Vysvětli mi, proč jsi lezla na ten most! Tak vysvětli mi to! Volal jsem na tebe a tys mě neslyšela! Když ses naklonila dopředu, myslel jsem, že mně klepne!" vychrlil ze sebe. Chtěl mě uhodit, ale kryla jsem si obličej rukama.
,,Tak dočkám se odpovědi?!" vyjel znovu. Asi se tomu nevyhnu. Tady jsem zahnaná do kouta. Povzdechla jsem si.
,,Už asi nemám důvod,... nemá to cenu." pípla jsem.
,,Jak nemá cenu?!" Teatrálně rozhodil ruce do stran. ,,Proč to takhle lehko vzdáváš? To nemáš jedinej důvod, proč tu zůstat?"
,,Už nechci nikomu ublížit." bránila jsem se.
Stiskl rty. ,,Víš, komu jsi teď ublížila? Mně! Právě teď! Tohle mi nemůžeš udělat, slyšíš?!"
,,Ty..." Než jsem se nadála, skončila jsem v jeho objetí.
,,Bože, ty seš tak pitomá. Já se tak lekl."
Došlo mi, že jsem se zachovala strašně sobecky. Ano, už jen tím, že jsem chtěla skončit, opustit svoje blízké... To nemůžu udělat. Neudělám to.
,,Už to neudělám." zamumlala jsem mu do bundy.
,,To doufám! Víš, co? Je tady fakt kosa, půjdem někam na hranolky a všechno mi to řekneš, jo?"
,,Já nevím, to..." Jeho pohled byl nesmlouvavý. ,,Tak jo..." svolila jsem nakonec.
Snažil se odlehčit situaci.
,,Zdál se mi takovej šáhlej sen. Asi jsem se zlil a ... normálně tancoval s kostrou v plášti. No, úplná smrtka." Nedařilo se mu to. Pousmála jsem se tomu jeho směšnému pokusu o humor, kdy ze sebe vlastně dělal trošku hlupáka. Ale na chvíli jsem ztuhla, když mi došel význam slov. Tak jo. Aspoň v tom nejsem sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tarei Tarei | Web | 19. března 2013 v 20:31 | Reagovat

Supeeer! :-) Moc se mi to líbilo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama