"How I help?" Asked Someone.

9. listopadu 2011 v 19:49 | Baka - chan |  Moje kydy
Ach jo.. Proč se mi to tady vyloženě chce zanedbávat? Až teď is uvědomuju,že sem píši jenom proto aby to někdo četl.. někdo,kdo tomu rozumí a třeba i ne. Na druhou stranu ale.. sem nechci psát jen kvůli návštěvnosti. To už pak ty články ztratí kouzlo.. Nebo ho nikdy ani neměly?

Bestie je samozřejmě připravená. Nechce se mi být tak hyperaktivně aktivní a tak radši nejsem aktivní vůbec. To už radši budu trnout na xichtknize.
Chtěla jsem o něčem napsat.. Pointa? Byla. Před pěti minutami. Třeba ji ještě najdu.


Poslední dva tři týdny chci klesnout a už nevstát. Chce se mi sbalit se do klubíčka a zařvat "Nechte mě bejt!" Buď mi ty nepříjemné věci opravdu lidi kolem mě dělají nebo si to jen vymýšlím. Pak je mi najednou fajn. A pak si prostě někam zalezu a na ruce se objeví pár jizviček. Měla bych za tu svou usměvavou masku,která se nerozpadá a drží (taky to není žádnej šmejd) dostat medaily.
Matika je určitě v pytli. Totálně. Snažím se nekašlat na Němčinu,Zemák celkem obstál,situace v Dějáku neznámá,Fyzika se drží zuby nehty a na Příroďáku to dělá tý mrše určitě strašně dobře,že si na mě zasedla. Toť jsou informace z Věznice.
Rodina mi začíná lézt na nervy. "Jen malej fakan." Klidně si to myslete,to,že vidím do věcí,do kterých vy ostatní nevidíte,to si stejně nikdy nepřipustíte. Už se s nimi ani nepokouším dohadovat. A proč taky?
A už nikdy - nikdy - si nebudu na nic ztěžovat. I kdyby mi za jejich zády ve škole řezali jeden prstíček po druhém. Ne,nikdy. Protože z toho vzejdu vždycky jako já ta špatná. Tu většinu viny na člověku,na kterého si ztěžuju hravě přehlížejí,zatímco si na mě spočítají to minimum věcí,kterými jsem "možná" na vině já a pustí se do mě. "Tak nemáš dělat tohle a tamto,pak se nediv tomu a tomuhle." Kill my parents!
Ne,že se naší dceři snažíme pomoct s problémy. To ona je ten nevděčnej spratek! Ano! To ona za všechno může!
Svěřit se jim? Na to už odpovídám jen výsměchem oné osobě,která mi tohle poradí. Ukážu vám ochutnávku z rozhovoru s otcem: (o kámošovi,kterej na mě momentálně dost sere)
"No.. ani si nevšiml že jsem šla domů. Když jsem sama,na to jsem mu dobrá ale jakmile je tam někdo jiný,jsem vzduch.."
Chvilka zamyšlení a odpověď:
"..Víš,co je tvůj problém? Ty chceš totiž být za každou cenu středem pozornosti,mít hlavní slovo.." A blá blá blá.
Co prosím?!
Právě mi sdělil pár věcí,co zásadně nikdy nedělám! Aby bylo jasno - vážně nemám potřebu se všade vecpat a začít vyřvávat vtipný poznámky. To se stalo jen párkrát a vážně k tomu byl důvod a můžu si to dovolit jen mezi lidma,o kterých vím,že jsou stejně praštěný a nebudou na mě koukat s WTF výrazem. A proto to nedělám. WTF výraz na mou adresu je ta největší potupa,co můžu zažít.. :-)

Takže rodiče jsou pro mě momentálně tabu..
*Ale to byli vždycky,ne?*
Jé,čau,Kibo. Dlouho jsme se neviděli.


A ještě jedna věc mě vevnitř docela paralizuje..
Štve mě na mě jedna věc.. I když mi řekne jeden (jde tu možná i o toho druhého) člověk, že mě má vážně rád,že je rád,že mě má,že jsem mu pomohla víc než si myslím. Nestačí mi to.. Jo,pořád si to musím přehrávat v hlavě,nebo mi to musí říct tolikrát,až mi dojde,že mě má opravdu rád, že to žádný pseudo-kamarád asi nebude.
Jenže čím jsem mu pomohla? Moje přítomnost mu nemůže stačit.. Kamarád,co nepomůže je k ničemu. Podle mě. Dokážu tomu člověku poradit,to ano. A myslím,že to nejsou zrovna bezcenný slinty. (I když..) A hrozně se snažím. A když každou mojí druhou větu vyvrací,jsem čímdál zoufalejší.
Pak mi dojde,že bych se do toho neměla míchat,že má lepšího člověka,kterej pomůže.. Ale prej že ani on nepomůže. Ale já se na to nemůžu dívat. Nemůžu. Vidím jak ji to ničí.. já nevím co s tím. A zrovna si nemyslím,že by si vymýšlela.
Mám chuť s tebou zatřást a říct ti:
"Postav se už,sakra,na nohy! Ty na to máš! Nečekej! Sakra,tím že budeš čekat se to nespraví.. Jedinej,kdo to může změnit seš ty! Seber všechnu sílu! Notak! Máš na to.. A žádný kecy,že ne! Ty na to máš!"
Ale to nemůžu.. nevím.

Ale na tohle já přece určená nejsem. Já ne. Já jsem jen.. kamarádka.
Ona má lepšího člověka.. Jo,s ním se jí to podaří.


A už ne.. už nikdy nikomu nebudu věřit. Ne. Protože.. nejlepší kamarádi..nejsou. Jsem mrcha,hnusná užárlená! Jo! Proč to dělám,když na tohle není místo? Nikdo se na moji žárlivost nedívá. A tak strašně jsem za to ráda.
Vždyť já jsem jen Někdo.
Já bych se tak proklínala,kdyby se na to přišlo. Já vůbec nemám zapotřebí být žárlivá. Takhle jsem nechtěla aby to vyznělo.. Ale jak to má vyznít?

Pro tebe jsem Někdo..
..Někdo Se Jménem..
Ani tisíc slov nestačí..
Proklínám se..

Že to takhle vypadá.

Jednou..
Jednou tě vyvedu ze tmy za ruku a ukážu ti světlo.
Jednou..


*Smiř se s tím,sakra! Přestaň pořád něco očekávat. Jsi jen Někdo. Co bys ještě chtěla?! Buď za to ráda.. že jsi Někdo. Nepleť se do toho,sakra! Když nejde pomoct,tak nejde! Tak se o to pořád nesnaž,jsi otravná. Ona tě nepotřebuje. Potřebuje . Hele,schválně.. Na co jí vlastně jsi..?*

Kibo..ty..

*Mluvím pravdu,viď? Přestaň si dělat ty zbytečný naděje,nebo ti uklidím v hlavě. Máš tam takovej binec,že by se tam nehnula ani jedna zdravá mozková buňka!*

Na jednu stranu máš pravdu.. ale na druhou.. Sklapni už,sakra!

Sakra,já nevím,co chci vlastně říct.. Nechci vypadat jako nenažraná bestie..
Nechci o tebe bojovat.. Vždyť ani není proč. Jsem směšná..
Na jednu stranu..Chci abyste byly vy dvě spolu a na mě zapomněly.. na co vám jsem?
Ale přitom tak moc chci být s vámi.. protože vím,že jste pro mne vysvobozením..
Chci ale pomoct.. a to je směšné.. Že jsem to ještě nevzdala.. to je na tom to nejsměšnější..

*Pomoz nejdřív sama sobě,sakra!! Podívej se na sebe.. Jizvy na rukách,kruhy pod očima. Ty trosko! Sklízíš můj výsměch za to,že ty chceš pomáhat ještě jiným.*

Jsi hnusnej!

*Ale mám pravdu!*


Stejně bych asi chtěla kdyby tohle četla..

..Nebo radši ne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 9. listopadu 2011 v 22:45 | Reagovat

nenapadá mi co bych měl dodat a tak tě aspoň zdravím.

2 Lancika Lancika | Web | 11. listopadu 2011 v 23:04 | Reagovat

*skáče jí kolem krku* Aktuálně jsem na tom úplně stejně, nejsi v tom sama Máji. Matka mě seřvala že jsem ubrečená a musím mít vždy poslední slovo a že to jací an mě učitelé jsou je jen moje vina. Najednou jsem ztratila sama nad Sebou kontrolu a v hlavě začala hučet doslova nasraná El a zadupala Elišku do země..no a mrskla jsem po matce skleničku..netrefila jsem se..škoda doprdele svatá škoda! >.<
Na učení jsem se vykašlala páč už nepočítám s tím že se dožiju pondělí, dneska mě jeden člověk natolik dorazil a otevřel staré rány že už to asi nevydržím. Poslední dobou mi totiž hodně lítají nálady aneb El zahajuje revoluci a zřejmě mě ovládne..a s tím už se nebude dát žít...plánuju skončit než se jí to povede..

3 Ája Ája | Web | 12. listopadu 2011 v 19:55 | Reagovat

Májuško, kvůli mě se netrap, ano?
Já už taky z poloviny píšu na blog, protože to beru jako jakousi samozřejmost a povinnost,ale poslední dobou mě pár lidí na něm štve, takže mám náladu o to menší. Když nechceš na blog psát z radosti, nepiš, jen se tím unavuješ, běž radši dělat to, co tě baví ;) ....a ten Saito v záhlaví je fakt krásnej, moje nejoblíbenější postava z Hakuouki^^

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. listopadu 2011 v 18:12 | Reagovat

Čas malin nezralých, to ti nic neříká.
Pro tebe stále je křivda je veliká,
když se ti zdá, že kamarádka či kamarád
tě zraňuje.
Neboj se, všichni jsme si tím prošli
a po letech, až budeš dceru či syna mít
budou zase ty ,,hrozné" roky možná
v tobě žít.
A pak jim řekneš -Tvé starosti na hlavu
mou,
ale jsem ráda, že tu nejistotu v citech,
už mám za sebou...

Jinak, vypiš se z toho a neubližuj si ničím- myšlenkami ani skutky. Všechno přebolí, činnost jakákoliv pomůže to ,,blbé" období překlenout. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama