Hell

6. dubna 2011 v 21:18 | Baka - chan |  Na téma týdne
Jen,co jsem najela na blog.cz a podívala jsem se na návštěvnost,sjela jsem trochu dolů,jak je mým zvykem,zjistit,co je téma týdne. "To bude nějaký pošahaný.." Ha! Spletla jsem se. Na tomto tématu se můžu skutečně vyřádit. Ale.. ze začátku nového článku vžydcky špatně hledám slova. Doufám,že se mi tentokrát podaří sesmolit srozumitelný článek.
Takže se opatřete vším možným abyste to přežili. Rozestavte kolem sebe polštáře,mějte při ruce prášky na debilitu ať se nenakazíte a můžete také zkusit vodoo panáčka,pokud byste na mě dostali zlost za případné chyby v textu. Dělám z toho takové drama proto,že k tomuto tématu se chci skutečně vyjádřit a něchtěla bych to zkazit. Když ono se u mě často stává,že když se bojím,že něco zkazím,tak to zkazím..
No,nechme toho. Máte po ruce všechno,co potřebujete? Obzvlášť ty polštáře a prášky pomáhaj,když se dívám na glosy nebo glosuju sama. Tady to je něco podobnýho. Takže se (ne)pohodlně usaďte a Baka - chan začíná.


PEKLO

Když se řekne toto slovo,všem lidem se vybaví něco jiného. O tom není pochyb. Nejčastěji se jim však vybaví něco,co souvisí s absolutní bezmocí,zlem popřípadě vztekem.
Když se malým dětem řekne,ať nezlobí,nebo je odnese čert,určitě ani ony v tu chvíli nemají v představách nic příjemného.

Další pojem je "rozdělení duší". Většina lidí na to nevěří ale najdou se i ti,kteří si opravdu myslí,že pokud budou v životě konat zlé skutky,dostane se jejich duše do pekla. (Všimněte si,jak ve filmu Lotrando a Zubejda umírá otec mladého Lotranda. Tehdy se mi v mysli usadila moje první představa vzhledu duše.) Ti,kteří budou v životě činit opak,jejich duše zavítá "tam nahoru".
Musíme si ale říci,že nejsme všichni svatoušci. A naopak někdo,kdo vypadá na první pohled zlý může mít taky srdce. Nikoho nemůžeme řadit k těm zlým nebo k těm dobrým. Každý má světlou i temnější stránku.

Dále bych se zaměřila na dnešní dobu.. Tedy lépe řečeno "peklo" jako takové,jestli mi rozumíte. Asi ne. Budu srozumitelnější. Je rozdíl mězi dnešní dobou a minulým stoletím. Nebo tisíciletím? Tehdy,když lidé ještě běhali v rouškách v klášterech,byla o pekle úplně jiná představa než dnes. U nich se spíše než "peklo" používalo slovo "dábel". Bylo to ztelesnění všeho zlého,té největší hrůzy a nebezpečí. Podle nich byly upalované čarodějnice spojenci ďábla. A to nemluvím o černých kočkách,bouřkách a jiných věcech.
V dnešní době sice už nikoho neupalujeme ale ono "peklo" stále zůstává zhmotněno jako to největší zlo. Strach. Nebezpečí. Zkrátka všechno negativní. Určitě jste někdy viděli hlavní titulní stranu bulváru. Něco na ten způsob jako: "Rozvod!! Nováková prožívá peklo!" Je ale taky pravda,že dnešní lidé jsou děsní ufňukanci. Já mám teda co řikat ale rozhodně se hned ze všeho sesypou. Chápu,že je to utrpení. Ale vemte si třeba,jaké peklo prožíval ve filmu Alexandr Veliký,když ho korunovali už nad mrtvolou jeho otce? Určitě traumatický zážitek. Teda je to mnohem větší rána než,když se někdo někomu vyspí s někým jiným. Nemyslíte?

Teď sem zase vrazím "svůj příběh". Asi to nikoho nezajímá ale já už jsem na začátku říkala,že se k tomu chci plně vyjádřit všemi způsoby. Takže pokud vás nezajímá moje osoba,můžete zavřít "Jeromesblog" a běžte klidně na xichtknihu. Mě to vadit nebude.
Ani já jsem to neměla lehké.. Asi.. Do páté třídy. Pak to bylo postupně lepší. Dostali jsme se totiž do třídy s lepšíma lidma a vyrazili tamty zmetky,kteří mi otravovali život. Nejhorší na tom bylo,že jsem se neměla o koho opřít. Sice byly holky se všema strašný kamarádky ale aby třeba vyslechli někoho,kdo to fakt potřebuje,místo toho řeknou "Počkej,teď nemůžu." Nejvíc mě ale namíchne,když koukaj do blba a vůbec mě neposlouchaj. Já teda své nejhlubinnější hlubiny nejhlubinnějších hlubin svých trápení svěřuju někomu často z donucení. A když už si to teda vynutil,nebo když už jsem teda sto to vysypat,ať setsakrment poslouchá.
Ne,nikdo takový tam nebyl. Bezdůvodně mi nadávali,ponižovali mě. Vždycky,když jsem ráno přišla do tý místnosti,ze které jsem měla panickou hrůzu,začali brblat něco o tom jakože "ježíš,vona je zas tady a bléé a fůůj a že jsem teda mohla zůstat nemocná klidně ten zbylej tejden". Bylo to takovejch "pět let mýho pekla". Navíc byli všichni tak sprostí a tak neskutečně hnusní. Doteď nechápu,jestli byly moje slabiny vidět už od pohledu,nebo jim o nich někdo řekl. Byli tak příšerní,že jsem si nebyla jistá,zda to vůbec mohli dělat někomu podobně a ještě k tomu,že já byla holka. Takhle si teď nedovolují ani na toho debílka,kterej má vážně IQ houpacího koně. A já měla docela slušněj mozek,to vám řeknu. Tehdy jsem v tý hlavě vážně něco měla a vážně jsem tehdy uměla nějaké věci,které tam dokázal málokdo. Teď se nechci vytahovat.. Ale.. Když tehdy (a to byly vážně ojedinělé chvilky) chodili všichni okolo toho,co jsem nakreslila,říkali něco podobného.
Jenže další den,když neviděli u mě nic,co by mohli pochválit,byli zase hnusní. Stále jsem nepochopila,proč já? Nejsem tlustá,nemám brýle,nejsem zrzka a nemám pihy. Tak proč? Mám jen trochu předkus ale kvůli tomu snad ne. To by byli už opravdoví debilové. Možná..jsem byla moc uřvaná. Možná jsem nebyla jedna z těch,které vyměnily mozek za peroxid a jejich kamarádky byly vypatlané slepice. Byla jsem jinačí. Ne úplně jiná ale jinačí. Jim stačilo,že jsem jen trochu vybočovala z mezí a už se mnou byly problémy. Tehdy byl pro mě svatý den,když mi nikdo nic ohavného neřekl. Já.. jsem někdy docela cíťa. Takže si můžu pár nadávkami zkazit celý den. Navíc k tomu patří i tón,kterým vyslovovali moje jméno. Od té doby ho nenávidím. Nenávidím své jméno a následky se táhly se mnou. Nikdy jsem se potom už za nic nedokázala pochválit. Ne,nelituju se tady. Proč bych si měla o sobě vymýšlet nějaké ubohé lži? Od té doby jsem si už nikdy nevěřila. Od té doby,když je uvidím,utíkám. Já.. bojím se jich. A..jsem vážně ráda za to,že už s nimi nejsem. Bylo to pro mě peklo a.. já jím prošla. Sice s pár jizvami na ruce a troškou návštěv hřbitovů za sebou ale prošla jsem.. A to je asi důkaz,že nejsem tak slabá. Že jsem si tehdy dokázala nějak pomoci.
Ano,já to uměla. Jinak by to ani nešlo. Dokázala jsem si pomáhat i jinak než krví na svých rukou. Kreslila jsem ale na těch obrazech byla zase krev. Taky nebyly určené k tomu aby se na ně někdo díval. Bylo pak plno otázek,když to máma našla. Proč je ten vlk probodnutý mečem? Proč ta holka leží v kaluži krve. Proč ti vlci tak odporně zabíjejí toho druhého. Proč jsou ta zvířata mrtvá? Proč jsou ti lidi tak krvaví?
Někdo to ze mě nakonec dostal a pomohla mi až psycholožka. Teď,když se zase scházíme,připomíná mi,jak jsem byla na prvním setkání bledá,přikrčená a tak divně vystresovaná s umučeným pohledem. Vždycky se jí ptám: "To jsem tak vážně vypadala." A ona odpoví se smíchem "ano".

Moje peklo už ale skončilo a já můžu dál žít. Můžu se víc radovat,můžu se chlámat z plných plic a nikdo mě nebude okřikovat "trapko","hysterko","ježiš,di do prdele". Můžu se smát a můžu řvát. Můžu se usmívat,můžu vkročit do třídy plné přátel. A pořád se divím,jak jsem tím mohla projít..



Tak co? Použili jste vodoo panenku? Flákli jste při textu několikrát hlavou do polštáře? Předávkovali jste se prášky proti nákaze debility? No,aspoň jste to přežili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lancika Lancika | 6. dubna 2011 v 22:09 | Reagovat

Až mě málem ukápla slza nad tím článkem. Ne nekecám. Víš, vzpoměla jsem si na jednoho klučinu, Šimon se jmenoval, no a kluci na něj byly taky hnusní a každý den mu brali svačinu, tašku, schovávali mu učebnice a brali mu mobil a četli mu SMSky..Nadávali mu do volů, kreténů, píčáků, debilním magorům atd.. Šimon se s tím  neuměl vypořádat. A já, ta, která má největší vliv na třídu, ta, která když něco řekne, všichni ji poslechnou, ta co by měla udržovat ve třídě klid, jsem seděla v lavici a smála jsem se když kluci brali šimonovi mikinu a dělali na něj Toro toroooo!! a Šimon na mikinu běhal jak býk..Mohla jsem jedním slovem, jedním zvednutím z lavice, jednou fackou, to všechno zastavit. Vím že by mě poslechli. Ale prostě jsem nešla. Po nějaké době tohohle pekla pro Šimona nám jednou učitelka řekla, že Šimon není ve škole protože se ráno zhroutil a musel sanitkou do motola..V tu chvilku mě tak bodlo u srdce. Mohla jsem mu pomoct. Už těd k nám na školu Šimon nechodí a ty kluky vyhodili..Chápu že ti muselo být hrozně a je mě tě moc líto a když si představím že občas taky taková jsem..No..je mě z toho smutno.

2 Baka - chan Baka - chan | 7. dubna 2011 v 18:32 | Reagovat

Musíme se ale zamyslet nad tím,co by se stalo,kdyby se ke mě takto nechovali. Určitě bych měla lepší minulost. Ale jejich drsné nakopnutí,ty příšerné zážitky.. teď si vlastně uvědomuju,že to pro mě byly "lekce". Jedině oni mě mohli přesvědčit (i když velmi hrubě),že prostě nebudu jedna z těch nejlepších. Že prsostě nejsem nejlepší a nikdy nebudu. Na začátku jsem měla vážně hodně zvýšené sebevědomí. Za ty roky mi ho pěkně snížili a uštědřili mnoho "ran". Četla jsi Bílého tesáka? Skoro stejně jsem tím procházela já. Trpěl. Proto vždy vlčí hrdina v mých povídkách trpí. Neztotožňuji se s vlky,jen jsem měla skoro stejný život tehdy v tý třídě..
Prošla jsem si "zkouškou",jak to vypadá,když někdo vyhlíží jako slaboch - Ha! Pokud ano,slabocha z něho udělají. Ale postupem času jsem se obrnila vůči okolí,"zesílila" jsem. Následky jejich ubližování se se mnou budou táhnout dál ale.. oni mi i nějakým způsobem pomohli. Teď si budeš myslet,že jsem sadistka.. Ale.. člověk se zvýšeným sebevědomím vždycky někde pořádně narazí. A to je poučení z mého "pětiletého pekla".

3 Lancika Lancika | 7. dubna 2011 v 20:26 | Reagovat

Bílého tesáka jsem četla. Chápu tě a taky si to myslím. Ono pak jseš víc připravená na těžké situace v životě. Ale stejně je mě tě líto

4 Baka - chan Baka - chan | 7. dubna 2011 v 20:55 | Reagovat

Nelituj mě.
Vždyť.. už to stejně mám za sebou. Teď dávej spíš pozor ty,abys neskončila podobně,což bych ti opravdu nepřála.

Jen tak mimochodem: Plánuje se povídka Bestie. S tvým souhlasem může být na blogu první kapitola už zítra. Mám to už napsané ve Wordu. Stačí tvůj souhlas. Dala bych jí sem ráda i bez toho,to bych ale neměla jistotu,že to bude někdo číst.. :D

5 Lancika Lancika | 8. dubna 2011 v 14:36 | Reagovat

Jupíí už se těším. Jasně že máš můj souhlas hned to sem hoď *tlapká po obrazovce*

6 Baka - chan Baka - chan | 8. dubna 2011 v 17:37 | Reagovat

Tak jo xD
Ale nečekej od toho nic velkýho.. přibude asi večer xD

7 Lancika Lancika | 8. dubna 2011 v 18:47 | Reagovat

xDD Oki *tlapká pořád po obrazovce*

8 Baka - chan Baka - chan | 8. dubna 2011 v 20:20 | Reagovat

Za pár minut to tu bude xD

9 Elvika & Brituška Elvika & Brituška | Web | 13. dubna 2011 v 18:09 | Reagovat

Hrůza, něčím podobným jsem si taky prošla. Lituju tě, a zítra mrknu na tu povídku. Teď jdu končit, možná napíšu PzM, ahoj! =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama